O betlémech

Betlémy a betlémáři v Třešti

BetlémPoezie, hudba, výtvarné umění – to vše bylo a je navždy poznamenáno příběhy dob dávno minulých. Biblický příběh o narození chudého dítěte v opuštěném chlévě, o solidaritě chudých, spěchajících se svými dary ve snaze pomoci tomu potřebnějšímu ,než jsou oni sami,byl vždy přístupný lidským citům a srdcím, vedl od svého vzniku řadu umělců ke ztvárnění. Také lidoví umělci inspirovaní církevním uměním přijali zvěstování o narození dítěte za vlastní pro jeho obsahovou blízkost, krásu a kouzlo. To je jeden z důvodů vzniku betlémů, jejichž lidovost spočívá právě ve vyjádření představ a názorů lidových umělců.

 Počátkem 19. století vzniká betlémářství v Třešti. V prvopočátcích je zde zřejmý vliv třebíčských papírovýchbetlémů a později ve druhé polovině 19. století vliv jihlavských dřevěných betlémů. Není nezajímavé, že prvníbetlémáři v Třešti, ale i v Jihlavě a Třebíči se objevují mezi soukeníky. U nás v Třešti se jména František Jabůrek, rodina Dvořáků, Jiří Šiftař a Josef Diviš a mnoho dalších stala úplnou legendou z oblasti tvůrců papírových betlémů.

 

Betlém Rodiny RoháčkovéVe 2. polovině 19. století se začínají objevovat betlémy dřevěné, které po roce 1860 postupně zatlačovalybetlémy papírové. První dřevěné figurky se dostaly do Třeště z jiných oblastí (tyrolského typu, z Králík a pod.) a byly také pořizovány od řezbářů v Jihlavě a okolních městečkách, nejvíce od Františka Klause ze Stonařova a od rodiny Boudných z Brtnice. Prvním pravděpodobným třešťským autorem – řezbářem byl truhlář Matěj Suchý (1820 – 1909). Obdobně jako mezi průkopníky papírových betlémů se řadili soukeníci, mezi první tvůrce dřevěných figurek se řadili truhláři. Rozvoj nábytkové výroby a hlavně výroba vyřezávaného nábytku a hodinových skříní vytvořila podmínky pro vznik lidového řezbářského umění.

Truhláři, tesaři, ale nakonec i ševci a krejčí – prostě lidé s výtvarným nadáním a šikovnýma rukama se učí jeden od druhého, zpočátku se i napodobují, ale osobitou řezbou a vlastními tvůrčími nápady se začínají odlišovat, takže zkušený betlémář – znalec dnes snadno pozná autora figurek.

A tak po prvním třešťském tvůrci Suchém se objevuje celá plejáda lidových řezbářů. Významnou byla řezbářská rodina Brázdů, František Janák a jejich další pokračovatelé, jako lidový všeuměl Josef Liška, Jan Brožek, František Vrátil a další. Mezi tvůrce betlémů nutno započítat i tvůrce pastoušek, salaší, zbořenišť, stromů a měst.

Zvláštní místo mezi třešťskými betlémy zaujímal pohyblivý betlém Adolfa Bumbálka, který nejen sám vyřezal celý betlém, ale zhotovil i pohyblivý mechanismus. Betlém se od smrti tvůrce (1953) nestaví.

 

Betlém Bukvaj JanZákladními komponenty třešťských betlémů je většinou středově umístěné zbořeniště (místo narození), město a volná krajina se stromy, drobnými stavbami selských usedlostí a salaší vytvořená podle fantazie betlémáře z pařezů a mechu. Pařezy budí dojem holých, rozeklaných romantických skal a mech zdání zelených lučin a pastvin pro pasoucí se stáda oveček. Třešťské betlémy jsou vytvářeny jako dioráma, kde se krajina pozvolna zvedá k horizontu až přejde nepozorovaně v malovanou krajinu zvanou “lončoft”. Mezi nejznámější autory malovaných krajin patří ze starší generace tvůrců Jiří Šiftař, František Růžička. Nyní některé betlémy mají až 500 figurek a mnohá díla dosahují délky až 7 metrů.

Při podrobném pohledu na betlémy pozorný a vnímavý návštěvník pozná, že nejsou jen inscenací biblického příběhu, ale i obrazem života, oblečení a tužeb prostého lidu. Jsou tedy odrazem názorů jeho tvůrců, a proto kulturně historický význam betlémů je nesporný. A osud třešťských betlémů?

V 60. – 70. létech se v Třešti stavělo 30 až 35 betlémů. V sezóně 1988/89 jich bylo postaveno 23. V roce 1990 se počet betlémů znovu začal zvyšovat, takže v sezóně 1992/93 stálo v bytech obyvatel Třeště už opět více jak 30 betlémů. Některé se svojí velikostí neřadily k největším, ale všechny pocházely z třešťské, a co je podstatné, většinou i ze současné dílny třešťských autorů – lidových řezbářů.

Betlém paní Valentové

Betlémářství jako součást lidové tvořivosti je ve své podstatě kolektivní záležitostí a jen ve společenství jednotlivých tvůrců má záruku přežití. I když každý betlémář a tvůrce figurek a staveb tvoří samostatně, potřebuje porovnávat i soutěžit, zdokonalovat a učit se v kolektivní spolupráci a tím růst ve vlastní tvorbě. A ta je v třešťském případě stále zastoupena ještě dost velkým počtem betlémářů a tvořících autorů.

 

Lze právem tvrdit, že Třešť je ojedinělou a celostátně významnou lokalitou betlémářství v České republice a bylo by neodpustitelnou chybou chodit nevšímavě kolem a nevytěžit potřebné poznatky po kulturně historické stránce i po stránce odborného výzkumu z její vyjímečnosti. Podporovat tento úsek lidové umělecké tvořivosti a nedat mu zaniknout by mělo být povinností všech, do jejichž sféry činnosti betlémářství spadá.

 

Životaschopnost této krásné a ušlechtilé tradice zaručuje do budoucích let skutečnost, že v Třešti tvoří v současné době 8 – 10 lidových řezbářů – amatérů z různých profesí, jako je Josef Bílý, Jan Bukvaj, Ondřej Rešl, Alois Roháček, manželé Metoděj a Marie Roháčkovi a další. Lze tedy říci, že tradice lidovéhobetlémářství v Třešti má ze strany betlémářů zatím všechny předpoklady a podmínky, aby nezanikla.

Každoročně po celou vánoční dobu (od 26. prosince do 2. února) jsou betlémy místních betlémářů přístupny nejširší veřejnosti. Návštěvníci města tak mohou každoročně navštívit na 20 betlémů jak v třešťských domácnostech přímo u jejich tvůrců, tak i v místní pobočce Muzea Vysočiny na náměstí v Schumpeterově domě. Všichni betlémáři rádi uvítají každého návštěvníka, využijte proto i Vy této příležitosti a prohlédněte si třešťské betlémy podrobněji.

Poměrně novou tradicí je Dřevořezání, které přesáhlo hranice nejenom města, ale i republiky. Každým rokem na začátku července se na náměstí pod největšími slunečními hodinami schází řezbáři z celé republiky i ze zahraničí a vyřezávají figurky. Každoročně tak přibývá do společného betléma více jak 20 postaviček ve velikosti 10-14 cm. Každý návštěvník má možnost si vyzkoušet vyřezávání do špalíků dřeva zapůjčenými nástroji. Setkání je doplněno kulturním programem. Tento společný betlém je vystaven v expozici Spolku přátel betlémů. V průběhu několika ročníků Dřevořezání vznikla Svatá Rodina v nadživotní velikosti, která je umístěna u Třešťského potoka v ul. Na Hrázi.Vánoce v Třešti jsou po celý rok.